Životopis:jiří lábus
Životopis
Jiří Lábus se narodil 26. ledna 1950 v Praze. Po studiu na gymnáziu se rozhodoval mezi výtvarnou školou a DAMU, zvítězila Divadelní Akademie. Absolvoval ji v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře, na základě které byl šéfem liberecké Ypsilonky Janem Schmidem přijat do prvního angažmá. Zůstal mu věrný dosud.
Počínaje tímtéž rokem se začal objevovat i ve filmu a v televizi, často v záporných a excentrických rolích. Takový byl jeho Eda v Zatykači na královnu (režie D. Klein, 1973) nebo brusič Petr z filmu Páni kluci (režie V. Plívová-Šimková, 1975). Přestože šlo vesměs o role rozsahem malé, Lábus na sebe upozonil výrazným komediálním talentem, na jehož základě pro něj tvůrčí dvojice Miloš Macourek-Václav Vorlíček napsala roli čaroděje II. kategorie Rumburaka v televizním seriálu Arabela. Přestože šlo o roli zápornou a komickou, Jiří Lábus ji obohatil o další rozměr. Jeho čaroděj, mstící se za křivé obvinění, vzbuzoval u diváků soucit a sympatie. A díky Rumburakově úspěchu u diváků byl natočen samostatný pohádkový film Rumburak.
V průběhu osmdesátých let se vryl divákům do paměti také jako součást komické dvojice Lábus-Kaiser, u dětských diváků si získal sympatie namluvením plyšového moderátora Jů z TV pořadu Studio Kamarád. Filmových nabídek dostával stále požehnaně, nicméně o velkých rolích se bohužel stále mluvit nedá. Výjimkou je snad jen živočichář Béďa v divácky vděčné komedii Slunce, seno, jahody a jejích dvou pokračováních.
Devadesátá léta poskytla Jiřímu Lábusovi o něco zajímavější příležitosti. Natočil především kafkovský film Amerika (režie V. Michálek, 1994), v němž pro mnohé překvapivě ztvárnil vážnou, dramatickou postavu a byl za svůj výkon odměněn Českým lvem. Za zmínku rozhodně stojí i menší ale pozoruhodně zahrané role ve filmech Spiklenci slasti (režie J. Švankmajer, 1996), Zapomenuté světlo (režie V. Michálek, 1996) nebo Lotrando a Zubejda (režie K. Smyczek, 1996). Mnohem rozsáhlejší role ovšem Lábus získává v televizi, za připomínku stojí třeba jeho mrazivé ztvárnění podivínského gurmeta Lafflera v horroru Specialita šéfkuchaře (režie L. Bělohradská, 1999) a stále většího úspěchu se mu dostává v divadle. Za roli podváděného manžela ve Vianově hře Hlava Medúzy obdržel v roce 1997 cenu Thálie.
Z jeho bohatého přehledu rolí posledních let jmenujme například hořkou komedii Babí léto (2002), pohádky Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2002) nebo Čert ví proč (2003), televizní filmy Na psí knížku, Černá slečna, slečna Černá nebo Čas grundlí. Menší úlohu vytvořil rovněž v komedii Silný kafe (2004). Svůj jedinečný smysl pro práci s hlasem prokázal též geniálním dabingem televizního seriálu Simpsonovi.
Bylo by možné vyjmenovat ještě předlouhou řadu pozoruhodných rolí, v nichž Jiří Lábus přesvědčivě dokázal, že je nejen skvělý komik ale i nevšední herec charakterních rolí.